Nezbytností v péči o člověka s poruchou hybnosti je změna polohy těla

Mezi základní změny polohy těla patří vertikalizace, polohování a mobilizace.

Pojem vertikalizace bývá spojován se zahájením a nácvikem postoje a chůze (mobilizace).

V některých případech není přímá vertikalizace možná. Dlouhodobý  pobyt klienta na lůžku stěžuje okamžité zahájení rehabilitace nácvikem postoje a chůze, proto je vhodnější začít rehabilitaci polohováním. Obyčejná změna polohy je vlastně „neobyčejná“, stimuluje senzorické a sekundárně i motorické funkce člověka.

Mobilizace znamená schopnost aktivního pohybu, a to, jak jeho částí tak celého těla. Správná funkce organismu souvisí s pohybem, pohyb má obrovský význam.

„Pohyb znamená myšlení, myšlení znamená pohyb“.

Polohování, vertikalizace a mobilizace spolu úzce souvisí. Například polohování končetin do vertikální polohy můžeme chápat jako jistou formu vertikalizace.

Změnou polohy těla docílíme rozložení svalového napětí jednotlivých svalů a celých svalových skupin. Můžeme cíleně zvyšovat nebo snižovat svalový tonus a to zejména podle individuálních potřeb klienta. Změnou polohy těla dochází k prevenci krácení svalů (kontraktur), které mají za následek omezení hybnosti a bolesti při pohybu.

Při dlouhodobém pobytu klienta na lůžku dochází  k poklesu objemu svalové hmoty. Zkrácené a spastické svaly podléhají atrofii. Při zahájení mobilizace dochází k regeneraci svalové hmoty.

Vhodné polohování v kombinaci s technikami respirační fyzioterapie reguluje vznik a hromadění hlenu v dýchacích cestách. Bránice je aktivována v důsledku vertikalizace, plíce mají možnost se rozvinout.

Změna polohy těla zajistí prokrvení jednotlivých částí těla tím brání vzniku dekubitů (prevence). Dochází k prokrvení a tím se snižuje riziko embólie, trombózy a dalších. Nedostatečná mobilita vede ke změnám krevního oběhu což má negativní dopad na celý organizmus člověka.

Periferní nervy, které jsou utlačovány vlivem působení tlaku vlastního těla polohováním chráníme před poškozením. Klient si při změně poloh uvědomuje vlastní tělesné schéma. Předcházíme kloubním deformitám a osteoporóze. Vlivem dlouhodobého pobytu na lůžku dochází ke zvýšenému vyplavování vápníku z kostí. Cviční v leže nezabrání tomuto procesu je nezbytné cvičení ve svislé poloze, protože zde má rozhodující vliv gravitace v podélné ose dlouhých kostí a obratlů. Taktéž dochází k poškození kolagenních vláken a v důsledku toho deformit chrupavek, kloubních pouzder a vaziva.

Vážným problémem je osifikace měkkých tkání v okolí kloubů nejčastěji kyčelních kloubů. To má za následek další snížení hybnosti.

Nezanedbatelný je také vliv na metabolismus dlouhodobě ležícího klienta. Doprovodné problémy, jako je zácpa, zvýšená tvorba močových kamenů.

Psychika člověka upoutaného na lůžko je také narušena zvýšeným stresem z imobilizace.

Renáta Filatova, speciální pedagog